Kníže Bořivoj měl ženu Ludmilu,
jednou řekl si, ve svaté vodě se umyju.
Vzal Ludmilu za ruku,
řekl: „Ženo má, pojď se mnou, já pokřtít se dám.
Přání jeho se vyplní děj se, co děj,
čela jim přežehnal sám bratr Metoděj,
šli společně domů,
a jejich rod pak vládl nám dál po dlouhý čas.
Václav byl kníže moudrý a vzdělaný,
přál si mír, což uznejte, nápad byl bezvadný,
měl ale bratra a ten knížete bez lítosti zavraždit dal.
Tím pádem Václav svatým se stal.
Poslouchej, co bude dál…
Králem stane se Přemysl Otakar,
který sobě a synům svých korunu obstaral.
Zárukou je ta listina,
Bula zlatá a sicilská papežem darovaná.
Další Přamysl Otakar II.
byl muž statečný, bohatý, a pro ty zásluhy
byl král železný, zlatý,
silou vůle a odvahy stát nám vybudoval.
Králem posledním je Václav III.,
vraždy kruté a úkladné stává se obětí.
Rod tak vymírá po meči,
žádný muž už nezbývá, neví se, kdo bude král.
Kdovíco bude s Čechami dál.